Jdi na obsah Jdi na menu
 


VI. kapitola: Otec a syn

26. 1. 2011

VI.: Otec a syn

 

"Oběti všemocného Sarlacca," hlas C3PO přes mikrofon podivně nezkreslený, zněl pořád nejistě. Zineé by ráda věděla jak toho konstruktér docílil, byl to rozhodně zajímavý efekt. Nebo defekt?

"... zemřete důstojně..."

No ovšem, jak jinak zemřít? Kdyby se chystala zemřít. Ale co je sakra důstojného na tom, že se ji chystají hodit té obludě do chřtánu?

"... prosit o milost, velký Jabba Hutt vás poslouchá."

Ušklíbla se. Prosit o milost?

"Řekni té slizké sádelnaté obludě, že tu radost jí neuděláme!" zařval v tu chvíli Han, doprovázený Chewieho souhlasným projevem.

"Měl ses se mnou dohodnout!" přisadil si Luke.

Ale to už mu sundali pouta a postrčili ho po lávce nad propast. Projdi se po prkně, napadla Zineé prastará poznámka a vtip prvních pašeráků.

 

Vader se nenápadně vplížil mezi lidi na Jabbově plošině. Pokus se něco stane, zasáhne, ale měl mu věřit. Ano. Sakra, napadlo ho, už chápu, jak se cítil Obi-Wan na našich prvních misích. Musel umírat strachy každou minutu

Pět vteřin to vypadalo, že tam Luke spadne. A pak skočil. Otočil se ve vzduchu, zachytil se prkna a rázem byl zpátky. Odněkud mu do ruky vklouznul meč.

Jen Vader si všimnul, že ho celou dobu měl R2 v jedné své dutině. Pak zazářil ještě jeden meč. Zineéin. Ten měl pro změnu Lando.

 

Zineé přeskočila na druhý plošinový kluzák a odsud na Jabbův koráb. Luke si poradí o tom byla přesvědčená a Lando s Chewiem mu pomůžou. Ona chtěla Jabbu. Chtěla tu obrovskou, slizkou potvoru. A to hned!

Vyšplhala se na horní palubu a začala se nemilosrdně probojovávat ke dveřím dovnitř. Nebylo téměř ani možné zachytit pohyb jejího meče, byla vidět jen rozmazaná zeleno-fialová šmouha. Měla zuřivý výraz a žhavý vztek. Možná ten vztek byl totožný s tím, který měla na Vadera. Ale pravděpodobně byl mnohem větší.

Dostala se dovnitř a prošla celým podpalubím. A pak se ušklíbla. Ta hezká dívka, kterou měl Jabba na vodítku, mu teď utahovala svůj řetěz v místech, kde byl pravděpodobně krk.

Podívaly se na sebe přimhouřenýma očima, ale momentálně měly stejný cíl.

"Ahoj Jabbo. Tak se zase potkáváme," ucedila Zineé skrze sevřené zuby. "Škoda, že je to naposledy."

Gangster jen vypoulil oči.

Ale to už mu zarazila zářící laserovou čepel do těla až po rukojeť.

 

"Pěkné," poznamenal si pro sebe Vader zcela neosobně. Tohle bylo skutečně moc pěkné. Stejně jako Lukovo představení a osvobození přátel. Inu, ten kluk to měl v krvi. Po matce, ta byla vždycky taky takhle nad věcí. A svéhlavá.

Vaderovi hrozilo, že ho na chvíli přemůže smutek a vztek sama na sebe, ale přemohl se. Tamto byla minulost, jakkoliv bolestná, ale minulost, teď se musel řídit přítomností a její následky zmírnit.

„Luku?“

 

Pomohla jí potom z toho řetězu a společně vyběhly ven.

"LUKU!"

"Dělo!" zařval v oplátku. "Namiř ho na palubu!"

Zineé jí kryla záda a už se do toho začínala dostávat. Začínala se docela solidně bavit. Společně s Lukem jich ještě pár vyřídili, Leia obrátila dělo do paluby korábu.

Luke zachytil jeden z kabelů, které tam visely po jejich výměně názorů s Jabbovou posádkou.

"Tak padej," ušklíbla se Zineé na Leiu a vypnula meč. "A pospěšte si!" Botou držela mechanismus zbraně.

Luke popadl Leiu a přehoupli se na plošinové vznášedlo, které plulo kousek od korábu. Mírně otřesený a rozcuchaný Lando řídil. Luke jí hodil zpátky ten kabel. A ona pustila záklopku.

Ozval se ohlušující výbuch. Ale to už stála bezpečně vedle Landa a mířili pryč.

 

Ano, tati... Slyším.

„Velmi pěkná ukázka síly a dovednosti improvizace. Co bude teď?“

Chtěl bych se s tebou vidět, odpověděl mu syn.

Vader mohl cítit, jak je přitom rozechvělý, ale podivně jistý.

Han se musí dát do pořádku, ještě pár dní se tu zdržíme... Mohli bychom se vidět?

„Jistě, záleží jen na tom kam zamíříte. Máte tu Falcona i Rytíře... A já sám tu mám loď. Jen musím poslat pryč Executora, ano?“

Myslím, že Zineé má Rytíře u bývalého Benova domu. Lando s Falconem přistál na letišti ve městě. Já tam mám letoun taky. Imperiální vojáci už tu nejsou... Je to bezpečné. Relativně.

„No relativně. Piett je na orbitě. A dole já...“ Vader se trochu uchechtl, „zvláštní definice bezpečí, nemyslíš?“

Hm, takže mi říkáš, že se mám začít bát? Dobrá, tak to snad navrhnu, abychom odletěli ještě dnes.

„Ne, jen ti říkám, jak to je. Kde se můžeme sejít?“

Než by Piett sestoupil s orbity, myslím, že bychom mohli být dávno pryč. A kdyby přece jen něco, bojovali bychom... Luke se smutně pousmál. Na farmě strýčka Owena. Tedy tam, kde byla.

„Dobře. Ale stejně… Dávej na sebe pozor, budu tam čekat.“

S odpovědí Lukův hlas zmizel a vzdálila se i jeho přítomnost.

Vader se vrátil k Dámě a odletěl s ní kousek dál... Blíž k Owenově staré farmě. Tiše si povzdechl. Příliš mnoho vzpomínek. Příliš... Jenže vítr a poušť jsou svým způsobem milosrdné. A tak i hrob jeho matky byl stejně jako farma již zpola zavátý. Přesto ho našel a postál nad ním. Proč?, ptal se sám sebe. Ale možná proto, že marnotratný syn se vrátil.

Po dlouhých letech jsi našel cestu domů. Vítám tě zpátky, Anakine.

Anakin sebou trhl. „Obi-Wane?“

Vítám tě zpátky, příteli. Synu. Obi-Wanův hlas se zdál pohnutý. Celých dvacet let jsem doufal, že se tu s tebou setkám, že tě obejmu... Ale jsem rád, že tě tu alespoň vidím.

„Promiň mi,“ zašeptal Vader. „Jak jsem… jak jsem jenom mohl...“

Tehdy to byla pomsta za život milované bytosti. Tehdy v té poušti... Ale i první krok k Temnotě. Ale i tak ses dokázal vrátit. Příteli, Anakine... Už víš, že jsi vždy byl a budeš Skywalker?

„Skywalker, tulák po hvězdách, tak jsi mi to říkal, že?“ Anakin se usmál, byť měl oči podezřele vlhké, ale připisoval to prachu pouště. „Obi-Wane...“

Já vím, příteli, já vím. Jakoby ho Obi-Wan pohladil. Odpustíš mi, že jsem tě tehdy dost nevaroval? Že jsem tě neuhlídal... Byl jsem špatný mistr. Špatný mistr, jehož žák se dostane na scestí.

„Měl jsem vlastní hlavu, že? Obi-Wane, ale před rokem, já... Proč jsem tě zabil? Proč jen jsem to udělal? Namyšlený hlupák.“ Vader pomalu klesl na kolena. „Proč?“

Jestli to byla cesta, jak tě přivést zpátky, tak toho nelituj... A jak už jsem ti říkal, zemřelo jen mé smrtelné tělo. Ale ty už chápeš, viď? Už chápeš Sílu a její moc...

„Raději bych byl mimo ní. Ale ano, máš pravdu. Chápu ji.“ Vader měl najednou pocit, že u něj jeho bývalý mistr stojí a objímá ho kolem ramen, jako když byl ještě jeho žák. Schoulit se mu do náručí, zapomenout...

Najednou cítil, že ho skutečně někdo objímá.

Luke ho svíral v náručí a on měl hlavu položenou na jeho rameni.

"Tati? To bude dobré... Bude to dobré."

"Luku?" Vader zvedl hlavu a pak se usmál, trochu. "Neslyšel jsem tě přicházet."

"Já jsem se taky snažil, abys mě neslyšel..." Luke měl na tváři spokojený výraz, ale v očích starost. "Už je ti lépe...?" zeptal se potom.

"No, snažím se... Ale ano. Víš, tohle nebyl jen tvůj domov. I moje matka tu žila."

"Já vím. Zabili ji pouštní lidé, že ano? Chodíval jsem k jejímu hrobu..." Luke vypadal velmi nepřítomně. Ale potom se usmál. Statečně. "Chtěl bych letět k večeru zpátky, potřebuju se s Hanem poradit, zlobí mě motor."

"Podívám se na to. Kdysi jsem by dobrý. V motorech a tak." Vader se usmál. To, že některé stíhačky Impéria a Rytíř jsou jeho konstrukce, zamlčel.

"Nejlepší mechanik a nejlepší pilot." Luke se pousmál a potom ho odvedl ke své stíhačce, která stála poněkud stranou zbořené farmy. "Myslím, že to bude něco ve spalování..."

"Podle mě tomu rozumíš."

"Ne tak dobře jako Leia."

„Leia?"

"Princezna Leia..." upřesnil Luke. A pak se na něj lehce nejistě podíval. "Ta dívka u Jabby. Ta druhá dívka, kromě Zineé... Ta... Já nevím, nejsem si jistý," zamumlal potom.

"S čím si nejseš jistý?"

"Mám ji rád," přiznal Luke po chvíli. "Mám ji moc rád, i když ona miluje Hana... Mám ji rád, ale nevím... já nevím jestli je to láska..." zakoktal se trochu a potom se zase ponořil do motoru.

"Je podobná jedné ženě… dokonce velmi," usmál se starší muž. Pak se sklonil k motoru. "Nevypadá to tak zle," utrousil po chvíli.

"To nevím..." pokrčil Luke rameny. "Nevím, jestli je Leia někomu podobná, netuším..." Zatáhl za jednu páčku a motor zachrčel. "Nevypadá to skutečně tak zle. Ale mohlo by to být lepší."

"To jistě," Vader se pohrabal v jedné části a pak si povzdechl. "Chtěl jsi se mnou mluvit Luku."

Chvilku se rozhostilo ticho.

"Pomůžeš mi...?" zeptal se potom Luke slabě. "Proti Impériu, císaři?"

"Ano," Vader si povzdechl. "Zabiju ho, při příštím setkání."

"Sám to nedokážeš, to víš... Proto jsi mě hledal, že ano? Protože jsem pro něj nebezpečný." Luke se díval do motoru. "Sám to nezvládneš, ale dohromady bychom to dokázat mohli. Zaskočit ho, překvapit... Přesvědčit, že jsem se obrátil. Nebo tak nějak."

"Luku, jsem přesvědčený, že to zvládnu sám. I Obi-Wan je."

"Ale..."

"Říkám zabiju ho, neříkám přežiju to."

"Ne," Luke zavrtěl rozhodně hlavou. "Když ho zabijeme, tak společně."

 

* * *

 

Zineé si prohrábla vlasy a potom se na něj otočila. Lando se vyvaloval na pohovce a naléval do dvou sklenic něco naprosto nepřípustně alkoholického, ale báječně vonícího.

"Hm, tvůj nový recept? Co se těžaři všechno nenaučí," pousmála se potom.

"Hm, pro specielní osobu jako jsi ty... cokoliv."

"Zločinče," sedla si němu a potom se trochu přitiskla. Lando jí nabídl skleničku, vjel jí rukou do vlasů a přitáhl si ji k sobě.

"Jsi strašně krásná, víš o tom...?" zeptal se potom.

"A ty strašlivej parchant. Ale odpustím ti... z mnoha důvodů."

"Vždycky jsem na tebe byl přece hodnej."

Zasmála se. "Ano, vždycky. Vždycky jsi mě strašlivě ožral... I tehdy."

"To ti bylo patnáct. Nikdo jinej by ti nenalil, kromě mě..."

"Hm, tak jsi mě rovnou musel dostat do postele."

"Dostanu tě tam s chutí i teď," zachechtal se tlumeně a potom ji políbil.

 

* * *

 

Vader sebou trhl. Zase cítil, jak mu její ruce kloužou po těle a jak se k němu vine. Bylo to tak zvláštní a příjemné. A přitom tak nepříjemné, protože věděl s kým je a že on… nikdy nebude na jeho místě.

Dotek na rtech a pohlazení ve vlasech. Jemné prsty mu je prohrabovaly, těsně nad čelem. Druhý dotek mu bloudil po ramenou...

Instinktivně chtěl vztáhnout ruce a přitisknout si ji blíž - ale najednou to přestalo. Brnění na kůži zůstávalo, ale pomalu se vytrácelo. Už nic necítil.

Potřásl hlavou. Bylo to zvláštní. Minule přeci cítil cokoliv. Cítil víc, ale teď?

"Zineé?!"

Nedokončila to. Neustalo to jen tak zničehonic, nepřestal ji jen tak zničehonic vnímat. Ale ona to nedokončila, prostě přestala. Žádná smršť pocitů, vzrušení ani ničeho jiného. Ona to prostě - nechala být.

Ale mluvit s ním nechtěla. Možná nemohla.

Možná ho jen nevnímala. Kluk vedle něj ano. Luke ho slyšel.

"Tati?"

"Ne, to nic," zamumlal Lord Vader a otočil se na druhou stranu.

"Děje se něco?" Luke se zdál znepokojený. Tuhle noc se uvolil strávit s ním. Stejně, pokud věděl, Zineé si něco chtěla vyřešit s Landem, Leia pečovala o Hana... Na něj by zbýval Chewbacca, obrazně řečeno. Takže zůstal, když ho otec požádal.

"Kolik toho víš o Zineé,  Luku?" zeptal se po chvíli Vader.

"Moc ne, moc ji neznám."

"Je Landova přítelkyně?"

"Nejsem si jistý. Chovají se k sobě tak, ale... přesto bych řekl, že jsou jenom přátelé. Dobří přátelé, ale nic víc. I když to možná tak úplně nevypadá. Nevím jak ti to popsat. Možná by ti o ní mohl říct víc Han. Podle všeho se znají velice dlouho. Možná ještě déle, než s Landem."

"No, myslím, že pan Solo na mě moc pěkné vzpomínky nemá. Nechal jsem ho zamrazit do karbonitu, takže chápu, nic příjemného."

"Bobu Fetta jsi prý zabil."

"Ano."

"To ti nevadí, že pracoval i pro tebe."

"Ne, byl to námezdní lovec a chtěl někomu ublížit."

"Já... jestli ten člověk byl pro tebe důležitý, pak to... já to asi chápu. I když bych jako rytíř Jedi neměl," Luke si povzdechl. Pak si sedl a objal si rukama kolena. "Ale Zineé je taky Jedi. A přece se tak nechová. Já nevím, co si o tom mám myslet. Je to zvláštní. Chtěl bych tak být moc dobrý Jedi..."

"Luku," Vader si k němu sedl a položil mu ruku na rameno. Tak nějak opatrně. Nejistě. "Luku, pokud se budeš řídit srdcem, budeš dobrý Jedi. Protože ty máš dobré srdce, to má Obi-Wan pravdu."

"Nejsem si jistý," zašeptal mladík a opatrně se o něj opřel. "Ale chtěl bych. Moc bych chtěl být dobrý Jedi. Abych splnil naděje, které do mě všichni vkládají..." povzdechl si potom. "Všichni se na mě spoléhají."

"Což je chyba."

"Cože?"

"I na mě všichni spoléhali. A já… možná jsem to neunesl."

"Cože?" zopakoval svou otázku Luke nepříliš inteligentně.

"No, podle nich jsem měl být jejich spása, to do mě vkládali, to mi opakovali. A já to nesnesl. A jedno ti poradím, nedívej se na to, co chtějí ostatní. Jdi za tím, co chceš ty, ano? Svět přežije nedokonalé rytíře, ale ne zlomené rytíře."

"Já..." Luke trochu zamrkal a potom se pousmál. "Takže možná tohle udrželo Zineé doposud naživu. To že není dokonalý rytíř Jedi. Protože ona není..."

"Ano, to zřejmě bude jeden z důvodů."

"Být dokonalý je těžké. Asi nebudu dokonalý rytíř, jakoby Jedi měli být... Jakým by mě chtěl mít Obi-Wan. Jakým bych měl být. Ale třeba to tak bude lepší," slabě si povzdechl.

"Dokonalost svazuje. A nikdo z těch, co jsem kdysi znával, nebyl dokonalý. Každý měl své slabosti a své malé hříchy. Qui-Gon Jinn, první mistr Jedi, kterého jsem znal, miloval život, ženy a ubohá stvoření. Odporoval Radě Jedi a provokoval. A přesto byl jedním z nejlepších lidí, co jsem poznal."

Luke se tiše pousmál. Pak zavřel oči a opřel se o něj. Bylo to příjemné, mít se o koho opřít. Moci se opřít zrovna o něj.

"Dotáhneme náš plán do konce?" zeptal se potom tiše.

Vader se na něj podíval. "Ano, dotáhneme ho do konce."

"Jsem rád..."

Vader se usmál a pak najednou ucítil, že Luke, navzdory tomu, co říkal, nebo jak byl silný, mu pomalu usíná v náručí. To bylo… zvláštní. Už dlouho takovou důvěru nezažil a podivně se to dotklo jeho nitra.

„Tohle jsi taky plánoval Obi-Wane?“

Hm, upřímně? Ne. Ale i když věci nejdou podle mých plánů je nesmírně zajímavé a příjemné sledovat, jakými cestami se ubírají. Protože Světlo si vždycky najde cestu i do duší těch největších zatvrzenců. Ještě bych rád...

„Co, příteli?“

Ještě bych rád... alespoň jednou viděl Zineé.

„Je u tebe… Tedy tam, kde jsi bydlel,  alespoň podle Luka. A není sama.“

Ne, Anakine. Nechci se jí ukazovat. Chci, aby sama našla cestu zpátky, z vlastní vůle, jako jsi ji našel ty.

„Nemluví s tebou? Myslel jsem, že s ní mluvíš jako s já s tebou.“

Zlobí se na mě, Anakine. Zlobí se na mne už deset let a právem... Odešla ode mne a já de facto ani nemám právo s ní mluvit, dokud si to nebude přát.

„Aha, to je... smutné.“

Ano, ale já ji chápu. I když chápu jako dobré znamení, že je v mém domě.

„S Landem. Asi by se ti nelíbilo, co dělají. V tomhle jsi byl tak trochu suchar, Mistře.“

Och, neříkej.

„Ale ano, byl. Vindu dokonce kdysi uvažoval, tedy potom, co jsme ho my padawani trochu opili, že jsi snad na kluky.“ Anakin se usmál. „Nebo že jsi prostě příliš oddaný Řádu.“

Hm, milý příteli, a jak ty víš s kým Zineé je a co dělá?, zepta se Obi-Wan po chvíli zadumaného ticha. To zní velice podezřele...

„No... já...“ Vader poprvé ztratil nit.

Ano, příteli? Já tě stále poslouchám, Anakine.

„Síla mi to řekla.“ Vader se zatvářil jako padawan přistižený při nepleše.

To je velice zvláštní... Skoro jakoby viděl Mistrův zadumaný výraz. Síla se takhle obvykle nechová. Ještě jsem nezažil, že by byla tak - vstřícná.

„Nemusela být a tak MOC vstřícná. To mi můžeš věřit.“

Pročpak?

„No, zase všechno by nemusel vědět.“

Mistr se zasmál. Skutečně se slyšitelně uchechtnul. Myslím, že by ses měl prospat, Anakine. Třeba je všechno jinak, než to vypadá, nebo ti to Síla ukazuje... I ona může být lehce zlomyslná.

„Řekl bych že velmi zlomyslná, můj drahý mistře.“ S tím se Anakin usmál, vzal spícího Luka do náručí a odnesl ke své lodi. Na Dámě byly dvě lůžka. Nikdy nad tím neuvažoval proč, ale teď se hodilo. Na to, kde neměl rozházené věci, položil spícího Luka a ten se schoulil do klubíčka jako malý kluk. To ho pobavilo.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

huraaaa

(tehanu, 6. 2. 2011 10:34)

dočkala som sa dočkala XDDDD bože tak sa teším až si prečítam aj ostatné časti XDDD zamilovala som sa do Vadera, aj keď pre zloduchov som mala vždy slabosť XD

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA