Jdi na obsah Jdi na menu
 


Venku mlha - uvnitř čaj a klid

1. 11. 2012

 

Mohla bych začít jako pohádku: Dávno, dávno tomu už... (I když tohle připomíná spíš staré pověsti.)

Letos v květnu to bylo přesně pět let, co Střípky vznikly. To je taková vhodná doba na bilancování, čas vypočítat úspěchy a neúspěchy a vyvodit důsledky.

 

- ještě pořád studuju a ještě pár let to tak zůstane (jsem pořád stejně nakloněná víc nicnedělání, než systematické činnosti, která má výsledky)

- kvantita i kvalita (bohužel) mého psaní se na křivce soukromého grafu pohybují směrem dolů, ale že bych se mohla svým škrabáním živit jsem nepočítala snad nikdy

- něco málo jsem zhubla, něco málo přibrala, ani zdaleka to není ideální stav

- bydlela jsem ve dvou pražských lokalitách

- vlasy jsem zkracovala a zkracovala, až jsem se rozhodla je nechat dorůst, challenge accepted, mission in process

- našla jsem spoustu nových písečků, kde si můžu stavět literární bábovičky

- pachatel se vrátil na místo činu a vstoupil tím dvakrát do stejné řeky

 

Čert mě vezmi, jestli odsud zase uteču a zahrabu se jinde, jen proto, aby se okruhy mých přátel nestřetly a já se mohla cítit v bezpečí. Budiž důkazem, že jinde to tlačítko "Smazat" tisknu s jistým ulehčením, zatímco tady jsem na něj koukala už tolikrát a odhodlat se nedokázala.

Jsem co jsem a už jsem i dost stará na to, abych si mohla dovolit to přiznat. Hlavně sama sobě.

 

Mám v plánu menším cestu zpátky. Až najdu bod od kterého se odpíchnu a poletím dopředu.

Koneckonců, jsem Dáma s vějířem časů.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pak...

(LoLo, 15. 11. 2012 19:57)

...pak tedy vítej. A třeba nám ten vějíř přinese i časy zajímavé, když ne hned dobré ;)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA